Osobnosti Šajtavy


Leopold Šimánek

Vystudoval učitelství a svoji kantorskou dráhu započal v malé obci u Olomouce. Po roce 1937 přešel na měšťanskou školu do Velké Bystřice. V době mobilizace byl poslán na hranice bránit republiku. Po kapitulaci republiky se vrátil do školy, ale hned se zapojuje do podzemního vojenského hnutí Obrana národa. V roce 1940 je skupina odhalena a pan Šimánek je vězněn v nechvalně známých Kounicových kolejích a na Špilberku.

V této době je již ženatý a má dvě děti. Rovněž jeho žena s dětmi byla několik měsíců internována. Její rodina a rodina pana Šimánka je musely po celou dobu války podporovat.

Po válce byl učitel Šimánek povýšen na nadporučíka v záloze a v roce 1947 obdržel Válečný kříž. V roce 1948 byl vyznamenán Řádem politických vězňů.

Jako odměnou za jeho činnost za války mu byla nabídnuta možnost výběru nového učitelského místa a rodina si vybrala Choceň. Před válkou se totiž obě rodiny - jak rodina paní Šimánkové tak pana Šimánka setkávaly v Chocni na letním bytě. Zde se jejich děti seznámily, což vedlo k pozdější svatbě. V Chocni se jim poté narodily další čtyři děti.

Hned po příchodu do Chocně se Leopold Šimánek zapojil do skautského hnutí. Ve škole jako učitel zeměpisu se svým poutavým vyprávěním stává nejoblíbenějším učitelem.

Na výzvu školního inspektora (spisovatele) Bohumila Říhy ke zřízení škol v přírodě, objevuje Šimánek pro rekreaci dětí Šajtavu. Natrefil zde na posledního žijícího německého osadníka, čekajícího na odsun, který ho po osadě provedl a pan učitel shledává toto slunné místo s opuštěnými chalupami jako vhodné pro zřízení choceňských škol v přírodě.

Na první tábor vedl svoji třídu z Rychnova nad Kněžnou pěšky s praporem v čele až na Šajtavu. Od té doby se vedoucí silou vedení a činnosti dětí na táboře stává on.

Po zesnulém vedoucím choceňského muzea dostal učitel Šimánek za úkol pracovat na přebudování a přenesení muzejních věcí z nevyhovujících prostor na MěNV do dvou místností zámku, kde se ukázal opět jako výborný organizátor. Sestavil skupinu žáků podle jejich schopností a zálib. Někteří z jeho studentů poté tyto obory vystodovali na vysoké škole. Později byl muzejní kolektiv doplněn dospělými odbornými pracovníky.

Na pana učitele Šimánka vzpomínají jeho žáci do dnešních dnů.



František Doležal

Narozen v Litomyšli, vyučen klempířem. Poté přišel do Chocně, kde si zřídil na náměstí (dnešní hotel Peliny) klempířskou dílnu s obchůdkem se železářským zbožím pro domácnost. Po komunistické likvidaci soukromého sektoru pracoval v Orličanu Choceň jako dělník. Přibližně celá 60. léta se pravidelně účastnil víkendových brigád šajtavského tábora.



Bohumil Říha

Spisovatel Bohumil Říha byl a je považován za předního představitele socialistického realismu po roce 1945. Některé jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Za jeho nejkvalitnější tvorbu lze považovat historické romány z období českých dějin. Celé generace dětí také ovlivnila jeho knížka Honzíkova cesta.

Spisovatelem na volné noze se stal po roce 1948, do té doby se živil jako učitel. Po roce 1945 vstoupil do KSČ a stal se školním inspektorem, zprvu ve Vysokém Mýtě, pak v Poděbradech. A právě za svého působení v Mýtě se na pozvání pana učitele Snětiny dostává na Šajtavu, kde již Choceňáci aktivně pořádají školní tábory pro děti. Říha zde nalézá klid na tvorbu a sepíše zde jednu ze svých dětských knih O letadélku Káněti. Inspiraci k tomuto tématu našel na choceňském letišti.

O letadélku Káněti je próza pro děti, prvně vyšla roku 1957 s ilustracemi Rudy Švába. S dalším vydáním v roce 1967 byly ilustrace Rudy Švába nahrazeny ilustracemi Heleny Zmatlíkové, používanými následně ve všech dalších vydáních.

Po roce 1989 byly jeho dětské knihy nakladatelsky cenzurovány po stránce ideologické i kulturní.


Leoš Šimánek

Cestovatel Leoš Šimánek patří díky rodinné chalupě k pravidelným návštětníkům Šajtavy. Zmínky o Šajtavě tak pronikly i do některých z jeho četných cestopisů a místo v Orlických horách tak objevili i skalní fanoušci tohoto spisovatele, kteří jsou zvědaví na skrytý koutek českých hor, který zaujímá v srdci člověka, který procestoval půl světa, jedno z předních míst. Podrobněji si o Leoši Šimánkovi a všech jeho knižních dílech můžete přečíst na jeho webových stránkách, kde se dají zakoupit i všechny jeho knihy s osobním věnováním:

https://www.leossimanek.cz


František Havlíček

Syn Josefa Havlíčka, hostinského v choceňském Panském domě. Narozen 1899, vyučen zámečníkem. V mládí se plavil jako lodník na zámořských lodích. Po svatbě na čas s rodinou zakotvil na Slovensku v Bratislavě, kde se plavil po Dunaji. Po pár letech se vrací do rodné Chocně a až do důchodu pracuje jako dělník v Orličanu. V 50. letech se aktivně zapojuje do prací na Šajtavě, kde se v roce 1965 na doporučení pana učitele Šimánka pouští spolu s rodinou do stavby rodinného srubu.


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky